Obecná paliativní péče je součástí základní zdravotní péče

Sedm kroků personalizované péče o pacienta v závěru života

Když identifikace potvrdí paliativní potřeby, následuje otázka, co dělat. Tyto kroky doporučuje brožura Ministerstva zdravotnictví ČR pro praktické lékaře.

1. 1

   Porozumění nemoci

   Ověřte, zda má pacient realistické porozumění vlastní klinické situaci; závažné informace sdělujte empaticky a srozumitelně.

2. 2

   Hodnoty, preference a obavy

   Zjistěte, co je pro pacienta v závěru života důležité, čeho se obává a kde a jak si přeje být ošetřován.

3. 3

   Cíle a plán péče

   Pojmenujte společně realistické cíle a dokumentujte je. Plán zahrnuje medikaci, postup při akutním zhoršení, rozsah přístrojové podpory a SOS medikaci s návodem k použití.

4. 4

   Blízká osoba a dříve vyslovené přání

   Zjistěte, koho informovat a kdo má rozhodovat, pokud toho pacient nebude schopen. Nabídněte možnost sepsat dříve vyslovené přání.

5. 5

   Hodnocení a řešení symptomů

   Průběžně hodnoťte intenzitu symptomů i efekt léčby a přehodnocujte platnost preferencí a přiměřenost péče.

6. 6

   Konzultace nebo předání

   Zvažte ambulanci paliativní medicíny, včas i domácí nebo lůžkový hospic. Mějte přehled o službách ve svém regionu.

7. 7

   Podpora neformálních pečujících

   Hodnoťte jejich možnosti pečovat a aktivně informujte o dostupných službách, příspěvcích a kontaktech.

Vše v jednoduchosti dokumentujte, aby byly domluvené informace dostupné pro návaznou péči a pro další poskytovatele péče.

Dle brožury Ministerstva zdravotnictví ČR Paliativní péče v praxi pro VPL (Sláma, Kopecký a kol., 2026), s. 14–15.

Kdo je kdo v paliativním řetězci

Praktický lékař (VPL)

Vstupní bod. Zná pacienta i jeho rodinu nejdéle. V ambulanci VPL cca 5–10 pacientů ročně umírá na onemocnění, u nichž lze předpokládat potřebu paliativní péče.

Ambulantní specialista

Onkolog, neurolog, kardiolog. Často provází pacienta dlouhodobě a první rozpozná bod obratu léčby.

Nemocniční paliativní tým

Konziliární služba v nemocnicích Karlovarského kraje (KKN, Penta Hospitals). Pomáhá ošetřujícímu oddělení s mírněním symptomů, s rozhovory o dalším směřování péče a s plánem návazné péče po propuštění.

Ambulance paliativní medicíny

REHOS Nejdek a Paliativní ambulance Nemocnice Cheb (KKN). Konzultace pro mobilního pacienta před indikací mobilní nebo lůžkové hospicové péče. Najít ambulanci PM →

Mobilní hospic (MSPP)

Domácí péče s nepřetržitou dostupností lékaře a sestry pro pacienty v péči. V kraji Hospic Sv. Jiří a Motýl. Najít MSPP →

Lůžkový hospic

REHOS Nejdek (oddělení „H“) — jediný v kraji. Najít lůžkový hospic →

Agentura domácí péče

Sesterská péče doma podle indikace lékaře (převazy, aplikace léků, odběry). U pacienta v terminálním stavu může agentura vykázat signální výkon 06349 (ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stavu). U klinicky nestabilního pacienta musí praktický lékař ověřit, že agentura je schopna zajistit péči 24/7, a zároveň nastavit, jak bude u pacienta dále zajištěna lékařská péče. Najít agenturu →

Psychosociální a spirituální podpora

Psycholog nebo psychoterapeut, sociální pracovník, duchovní doprovázení. Souběžně s celou péčí, i pro pozůstalé.

Zdravotnická záchranná služba

Indikací k výjezdu není sám fakt ohrožení života, ale utrpení pacienta z nedostatečně tlumených symptomů, které nelze zvládnout dostupnými prostředky. Symptomy v závěru života vyžadují účinnou pomoc — pokud ji nezajistí praktický lékař ani poskytovatel specializované paliativní péče, je namístě ZZS nebo lůžkové zařízení.

Národní materiály

Celostátní vzdělávací publikace, volně ke stažení a použití. Brožury Ministerstva zdravotnictví ČR (2026) vznikly v rámci projektu Standardizace paliativní péče v ČR.

Materiály pro Karlovarský kraj

Co konkrétně udělat v ordinaci a kam pacienta v kraji referovat.

Další dokumenty postupně doplňujeme.